Zápisy z akcí

Lezecký den 16.11.2024

Zůčastnili se: David, Honza, já, Kuba, Martin, Pavlína, Šimon

Myšlenka, abychom si šli se Šimonem zase zalozit s Davidem na lano a potrénovat SRT, se zrodila již dávno. Možná ještě v letních, prázdninových měsících, ale realizace byla horší. Najít termín, kdyby by jedna nebo druhá strana o víkendu něco neměla, se zdálo takřka jako nadlický úkol. Nakonec se tak podařilo termín domluvit až na polovinu měsíce listopadu. Byl jsem za to Davidovi vděčný, že bude pokračovat v našem školení na SRT. Zatím jsme na laně byli jenom jednou, ale neznalost SRT nás dosti limituje od návštěv některých jeskyní, kde je potřeba, slézt jen byť 3 metry.

Termín byl tedy domluven na druhou listopadovou sobotu. S Davidem jsme se domluvili přizvat i Kubu, aby mohl také potrénovat. Napsal jsem tedy zprávu do soukromé skupiny, zda se případně ještě někdo přidá. Kuba potvrdil účast a Jarek napsal, že bude bohužel v práci.

Konečně nastal den D, počasí nám víc než přálo, byl nádherný slunečný den, na půlku listopadu příjemných 8 stupňů. Sraz byl stanoven na 09:30 před „Bejčinou“. Dojíždíme s Šimonem tam a na místě je již Davidovo auto, který říkal, že dojede dřív aby vystrojil s předstihem Kostelík, kde budeme lézt. K mému překvapení je zde zaparkováno i Honzovo auto. Super, prolétlo mi hlavou, aspoň nás bude víc a bude zábava.

Rychle se převlékáme, na záda bereme transporťáky s vybavením a proviantem a vydáváme se ke Kostelíku. Po příchodu se zdravíme s Honzou a pozdravíme i Davida, který visí na laně a dokončuje vystrojování. Připravil nám 3 trasy. Super.

Začneme na sebe nahazovat cajky, ale jak to děláme teprve podruhé, potřebujeme rady od Honzy i Davida, který mezitím slanil. K mému dalšímu překvapení přichází i Pavlína s Martinem. Zdá se, že to bude super odpoledne strávené se super lidmi. Poslední doráží Kuba, má to bohužel nejdál. Všichni se navzájem zdravíme, kdo chce lézt dokončí navlékání se do cajků a jde se na věc.

David mezitím rozpaluje malý cestovní gril, protože jsme se domluvili udělat si i grilovačku ke zpříjemnění dne. Každý donesl nějakou klobásu, David měl připravené klobásové špízy a Kuba dokonce naložil krkovičku. Pavlínka koupila zase něco sladkého.

Na lanech si postupně trénujeme já s Šimonem, Kuba a Honza, i když pro toho je to spíš zábava než trénink. Oproti nám toho má již nalezeno spoustu. Na pokyn „Pojďte na klobásu“ nebo „Pojďte na maso“ se vždy někdo slaní a jde se občerstvit a posilnit. Dát si teplý čaj, kávu či kousek buchty.

Jak jsem již psal na začátku, byl krásný den, tak není divu že Kostelíkem za celou dobu, co jsme tam byli chodily skoro „zástupy“ lidí. Vede tudy stezka. Skoro každý se zastavil, fotil si nás, zeptal se na něco, nebo jen zavětřil nosem, když fouknulo a zavonělo maso či klobásky z grilu.

Cirka po 4 hodinách David, Martin a Honza začali s odstrojováním lan, my ostatní jsme začali poklízet věci, co jsme tam měli. Zahladili jsme veškeré stopy po naší činnosti, že by nikdo nepoznal že jsme tam byli a vydali jsme se dolů k autům. Převlékli jsme se, ještě jsme notnou chvilku kecali. Padl návrh, si akci opět zopakovat někdy v prosinci, tak uvidíme, třeba to vyjde. Cirka kolem třetí hodiny jsme se rozjeli všichni do svých domovů.

Co říct závěrem. Bylo to krásné odpoledne, počasí nám přálo, krásně jsme potrénovali SRT, pojedli pochutiny z grilu, ale hlavně jsme se dobře bavili.

Díky všem, co přijeli a největší dík patří Davidovi, že připravil trasy, ale hlavně že nás učí.