Zápisy z akcí

Pracovní akce 5.8.2023

Zúčastnil jsem se já a Martin.

Pracovní akce Kamenný ponor. Při poslední akci jsme těžili na meziskládku, proto dnešní akce byla zaměřená na rozšíření profilu v místě, kde pokračuje jeskyně úzkým profilem. Plus instalace nového kabelu.

Na dnešní akci jsem oslovil jenom Martina. Je pracovitý, pilný a ochotný. Takže když jsem po něm chtěl, aby vzal soukromé vrtací aku kladivo značky Milky Way, nebo možná Milwaukee, tak souhlasil. Nabil dvě baterie a přijel na desátou ke vstupu. Zde jsme nachystali věci, já jsem lehce posnídal, převlékli se a domluvili jsme Libora, aby nás na dálku pohlídal a vydali se do jeskyně. Když jsme se dostali na úroveň nad "Nábřežím" začali jsme s instalací nového kabelu. Postupně jsme přidělávali kabel ke stěně, tak aby se nám nestávalo, že nám bude v budoucnu při dalších pracích překážet. Až jsme se dostali na konec plazivky s kabelem, tak jsme měli hotovo. Mohli začít pokusy o rozšíření dalších prostor. K tomu jsme měli v plánu použít osvědčenou metodu vstřelovacích patronek. Bohužel materiál, který jsme se snažili navrtat, byl příliš pórovitý a blbě vrstvený, takže jsme tuto metodu po několika pokusech vzdali. Ale protože jsme měli ještě jeden akumulátor vybitý jen na půl a druhý nabitý do plna, vydali jsme se na povrch pro majzl (sekáč), abysme se pokusili rozšířit prostor jinak.

I když hlásili celodenní pršení, tak venku nepršelo. Vzali jsme sekáče (raději dva), něco málo jsme snědli a vydali se zpátky do jeskyně. Sekací metoda byla mnohem úspěšnější, podařil se nám prostor zvětšit natolik, že jsme několik kbelíků odtěžili. Dokonce jsem pojal přesvědčení, že zkusím kousek nalézt do pokračování, abych zjistil kam dál vede jeskyně. Nebyl to nejlepší nápad. Strčil jsem hlavu do úzkého profilu a nalezl jsem co nejdál. Když jsem ale chtěl ven, tak se mi zasekla přilba. Po chvilce snažení jsem zavolal Martina, jestli by mi přišel na pomoc. Když mi pomohl a vyprostil mě, nedalo mi to a zkusil jsem to znovu. No a musel mě vyprostit podruhé. Potom někoho napadlo, že pokud by se dalo nalézt do profilu nohama napřed, třeba by se dalo lépe pracovat. Zkusil jsem to a tak mě Martin tahal potřetí. Počtvrté jsem to už nezkoušel.

Až nám došla, resp. odešla, všechna energie nejen v akumulárotech, vydali jsme se k povrchu. Tam nepříjemně pršelo, takže úklid a převlékání probíhalo ve zrychleném tempu. Liborovi jsem volal lehce po čtvrté hodině s tím, že jsme skončili a vše je v pořádku.