Zúčastnil jsem se já, Hóky a Martin a další.
Pracovní akce Kamenný ponor s netradičním průběhem. V pátek večer mi volal Jindra a nabídnul mi možnost svézt se po traverzu nad Macochou. Váhal jsem, na laně nejsem jako doma a navíc v sobotu jsme měli s klukama na Ovčíně akci. Ale nabídku dostal i Martin a Vojta. Tak jsme se domluvili, že se tam pojedeme alespoň podívat a případně do toho nepůjdeme. Sraz jsme měli na devátou nahoře u Macochy. Traverz jsme dali všichni bez problémů, když budu mluvit za sebe, tak strach jsem měl. Ale byla to paráda a šel bych klidně znova.
Než jsme dojeli na Ovčín, bylo skoro jedenáct, a Hóky už tam samozřejmě čekal. I Vojta jel Hókyho pozdravit na Ovčín. Protože bylo v plánu přespání do neděle, nikam jsme nespěchali. Před samotnou pracovní akcí jsme nakládali maso na večerní grilování a dost jsme hovořili. A tak se stalo, že do díry jsme lezli skoro v jednu hodinu. První úkol byl instalace lékárničky (to proto, aby se nám nikdy nic nestalo) . Po instalaci jsme se snažili pomocí bouracího kladiva zase o kousek postoupit, prohloubit úžinku na konci jeskyně a upravit prostor před úžinkou. O to jsme se podělili s Martinem a Hóky si vzal na starosti transport materiálu na meziskládku. Byl na to sám a měl toho až nad hlavu. Až Hóky skoro zarovnal meziskládku a téměř zamezil průlezu, tak jsme akci ukončili. Díky vysilující práci, nedostatku jídla a nadměrné intoxikaci alkoholem v předchozím dnu se Hóky dostal do něčeho jako Hypoglykemie. Naštěstí jsme měli nedaleko margotku a vodu, která mu pomohla.
Na povrchu jsme poklidili a hned po jídle jsme měli v plánu vyrazit k Markovi na chatu. Tam se odehrávalo plánování příští soboty o Zouharovém závrtu. Nachystali jsme gril, maso, pivo, rum, sýry, párky, omáčky a hlavně pepř (velmi důležitá surovina). A začali jsme hodovat. Soused Roman nám daroval stůl s lavičkami, tak jsme ho obsadili a grilovali. Zanedlouho se setmělo, ale pořád jsme měli v plánu, že půjdeme k Markovi, no ale až po jídle. V průběhu večera Martin napsal Pavlíně, aby za námi přijela. Už jsme mysleli , že jede. Přijel Marek se Světanou, se slovy „ Když nepřijde Mohamed k hoře... „. A měl pravdu. Později přijela i Pavlína. Takže žranice probíhala dál, stále bylo co grilovat a dlouho i popíjet. Došel rum, tak jsme přešli na víno. Nevím přesně v kolik Marek se Světlanou odjeli, už jsem byl nějaký vláčný. My jsme šli spát kolem půlnoci. Já s Hókym venku pod stanem ve spacákách a Martin a Pavlína v autě. Ráno jsme připravovali snídani: vajíčka, párky, káva, sýr, čaj, i nějaké to nealko. Martin s Pavlínou odjeli před polednem a Hóky asi v poledne. Já jsem se ještě trochu zdržel a odjížděl jsem kolem třetí odpoledne. Byla to super akce.