Zúčastnil jsem se já, Anička a Hóky
Pracovní akce Kamenný ponor. Poslední akci jsme chystali techniku na těžení. Původní těžící akci jsem vypsal na 8.10. s tím, že by se vytěžil materiál uložený na provizorní skládce v chodbičce za Madonou. A pokud by se nestíhaly dodávat kbelíky na Nádraží, posílaly by se ty, které jsou uložené na Nábřeží (Nábřeží je pracovní název prostoru hned vedle Nádraží. A Nádraží je pracovní název prostoru, kde se zavěšují kbelíky na vozíky a končí tam dráha). Bylo by nás málo, tak jsem akci zrušil. A vypsal jsem náhradní termín 5.11. Bohužel v tomto termínu se spousta příznivců bádání na Ovčíně nacházela na Balkáně, na Topasové expedici. Michal měl jiné povinnosti, Vašek se na akci přihlásil, ale v sobotu ráno účast musel zrušit s tím, že má asi chřipku. A většina ostatních se vysrala i na odpověď, takže o účasti nemá smysl ani uvažovat. Tak jsme nakonec zůstali jenom tři.
Ale akci jsem nechtěl rušit, Anička měla v plánu po cestě návštěvu rodiny a Hóky chtěl po akci u závrtu U Hrušky zasadit Hrušeň. Tak jsme měli takovou těžící demo akci. Sraz jsme měli v půl desáté a plán byl jednoduchý. Vytěžit materiál uložený v kbelíkách na Nabřeží a popř. se pokusit ještě o vytěžení alespoň části materiálu uloženého na provizorní skládce v chodbičce Za Madonou. Rozdělení bylo snadné. Anička měla nastarosti povrch tj. obsluhu stavebního vrátku a uložení materiálu. Já jsem obsluhoval spodní vrátek a straral se o to, aby měla Anička co těžit až na povrch, a taky jsem instruoval Hókyho :-D . Ten byl na Nádraží a měl za úkol zavěšovat kbelíky na vozíky a řešit technické problémy s dráhou. A že jich bylo. Nejednou musel opustit Nádraží a jít zjistit proč vozíky nejedou, proč se někde zasekly? Nakonec pomohlo obyčejné násilí kladivem a dráha zase plnila svůj účel. Na přesun materiálu z provizorní skládky nedošlo, ale na nábřeží nezůstal žádný nevytěžený materiál, prázdné kbelíky, které zavazely u vrátku jsme uložili do horní jižní odbočky a také jsme odklidili dlouho přemísťovaný nepořádek z dřívějších akcí, který se povaloval u vrátku. Anička fungovala standardně bez problémů a Hóky mě potěšil, že dokázal vyřešit technické problémy, které nás potkaly (Už je z něho zkušený KamenoPonorník).
Když už jsme se s Hókym chystali k přesunu k závrtu a Anička k odjezdu domů, přijel nás pozdravit Libor. S Aničkou se opravdu jenom pozdravili a potom se s námi vydal k závrtu, tam jsme společně zasadili Hrušeň. Snad se jí bude dařit a hezky poroste.